Jdi na obsah Jdi na menu
 

Yoram Yovell: Nepřítel v mém pokoji a jiné příběhy z psychoterapie

14. 7. 2007

Knihu Nepřítel v mém pokoji a jiné příběhy z psychoterapie jsem přečetl jedním dechem. Jedná se o řadu příběhů z praxe izraelského psychoanalytika Yorama Yovella. Autor sám vystudoval medicínu na Hebrew University v Jeruzalémě a získal doktorát z neurobiologie na Weizmannově institutu v Rehovotu v Izraeli. Jako doktorand působil u prof. Erica Kandela (držitele Nobelovy ceny), v jehož laboratořích se věnoval výzkumu molekulárních mechanismů v učebních a paměťových procesech lidského mozku. Psychiatrickou praxi získal na Columbia University v New Yorku, kde dokončil psychoanalytická studia. V současné době je ředitelem traumatologického centra na School of Social Work na Haifa University a docentem na Hebrew University Hadassah Medical School v Jeruzalémě.

 

Autor dělí knihu do třech částí. V první nás seznamuje se svojí praxí psychoanalytického terapeuta a popisuje příběhy lidí, kteří zavítali do jeho ordinace s nějakým problémem. Jedná se např. o pacientku, která ač úspěšná a bohatá, ztrácí smysl svého života. Dále se můžeme setkat s mladým Arabem, který nesnáší Židy a kterého nenávist a zášť dovádí do izolace. Můžeme vidět, jak jeho konfrontační povaha ovlivní i vztah s terapeutem, vztah, ze kterého se stává válka na život a na smrt.

 

ObrazekDruhá část knihy vypráví rovněž příběhy pacientů, avšak jedná se zde více o případy, které autor léčí kombinací “rozhovorů” a léků. Můžeme se zde setkat např. s pacientkou trpící již dvacet let anorexií, která se dostává do ohrožení života, která však zprvu nepřipouští žádné pochybnosti o své váze. Autor popisuje toto onemocnění jako primárně způsobené pokřiveným vztahem západní společnosti k ženskému tělu, kdy se propaguje jeho dokonalá, štíhlá postava ve všech médiích. Dívky tak často propadají depresím z toho, že tento ideál nesplňují a bojují pro to (zejména zvracením po jídle), aby si udržely štíhlé tělo. Tato kapitola slouží i jako základní přehled nejčastějších psychických nemocí, jejich původu a léčby, jedná se kromě anorexii také o depresy, úzkosti, sklony k sebevraždě, bipolární afektivní poruchu (maniodepresivitu) a paranoidní a schizofrenní poruchy.

 

Poslední část knihy je více zaměřená na fungování lidského mozku při duševních onemocněních. Autor popisuje, že jak medikamenty, tak psychoterapií lze často dosáhnout stejného výsledku, který se projeví i v centrální nervové soustavě shodnými změnami. Nevýhodou léků je však to, že při jejich vysazení se vše vrací do původního stavu, zatímco u psychoterapie je účinek dlouhodobý. V třetí části se setkáme např. s člověkem, který provádí odstřely skal a který zažije strašné neštěstí, když mu při chybné manipulaci s náloží provrtá železná tyč hlavu. Přesto tento muž přežije a nejeví zprvu žádné známky poruchy. Časem si však jeho okolí všimne, že začíná být netrpělivý, zlostný a nepřátelský. Jeho změnu chování způsobilo poranění mozku, konkrétně přední části čelního laloku, který omezuje sebeovládání.

 

Všechny příběhy jsou psány čtivým a napínavým jazykem. Autor prokazuje svoji citlivost a pochopení, schopnost vcítit se do svého klienta a často tak dojde k zdárnému vyléčení pacienta. Přesto se autor nevyvaruje i jistých chyb a omylů, které k terapeutické (a každé jiné) práci neodmyslitelně patří, avšak autor je neskrývá, ale dokáže se z nich poučit a využít je při své další práci. Kniha je tedy vhodná pro každého, kdo se odborně i laicky zajímá o psychologii a koho oslovují beletristicky zpracované příběhy z praxe psychoterapeutů.

 

 

 

Yovell, Y. (2005): Nepřítel v mém pokoji a jiné příběhy z psychoterapie, Praha, Portál

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář