Jdi na obsah Jdi na menu
 

M. Scott Peck: Postel u okna

28. 10. 2009

V roce 2006 vyšla v nakladatelství Portál kniha známého amerického psychoterapeuta M. S. Pecka, který o rok dříve podlehl vážné nemoci. V tomto případě se jedná o psychologický román s detektivní zápletkou, který se však nevyhýbá problémům, které v Peckových knihách vystupují opakovaně. Jsou to otázky dobra a zla, duševního vývoje, vnitřní síly jednotlivce a schopnosti překonávat jakékoli překážky.

 

ObrazekDěj knihy se odehrává v sanatoriu Willow Glen, kde sledujeme jednotlivé osudy pacientů i jejich ošetřovatelů. Setkáme se tak s lidmi jako je Georgia Batesová, která si nechce připustit svůj pokročilý věk, Hank Martin, který se vydává za bojového pilota, či Heather Barstenová, jež je jako ošetřovatelka velmi oblíbená a v jejíž přítomnosti lidé odcházejí na onen svět. Ústřední postavou se však stává Stephen Solaris, mladý muž, který je od narození zcela ochrnutý, avšak který oplývá neuvěřitelnou vnitřní silou a kterého si ostatní pacienti váží. Jednoho dne se však v sanatoriu stane vražda, což vyděsí všechny, kdo ve Willou Glen pobývají. Vyšetřování se ujme mladý poručík Petri, který přes svoji inteligenci nedokáže překonat předsudky, které se vážou k tomu podivnému místu…

Ukázka z knihy:

Heather vyšla na chodbu. Podruhé ten den měla pocit, že má chuť uhodit pacienta. To není náhoda. Hank je vlastně nudný, opakuje se a je stejně mimo jako bláznivá Carol. Jenže kvůli svému postoji ke Carol se cítila provinile, zatímco k Hankovi nikoli; to malé prase si to zasloužilo.

A přece, byl tak podivně blízko odhalení, že si to žádalo malou změnu strategie. Myslela, že půjde přímo za Stephenem, ale možná by to právě teď nevypadalo nejlíp. Co má udělat? Byla pořád ještě rozlobená a potřebovala, aby ji někdo uklidnil. Tim O´Hara přece. Hankův spolubydlící, ti dva se od sebe lišili jako den a noc.

 

Našla ho, jak sedí ve svém houpacím křesle. Jeho otázka byla nevyhnutelná. Než stačila říci dobré odpoledne, zeptal se: „Proboha, anděli, sopak se ti stalo s okem?“

„Poprala jsem se se svým přítelem.“

„Tohle by ti teda neměl dělat.“

„No, na to musí být vždycky dva, víte, Time.“ Heather se unaveně usmála. „Myslím, že na tom mám stejnou vinu jako on.“

„Mnoho Irů má ve zvyku bít své ženy,“ poznamenal Tim, „ale já jsme na to nikdy neměl žaludek. Prostě se mi to nezdá právě mužné.“

Heather se cítila zatlačená do obrany. Navíc Tony není Ir. Změnila téma. „Jak se máte?“ zeptala se.

„Ach, já se mám skvěle, anděli,“ odvětil Tim. A také skvěle vypadal…

 

Peck, M. S. (2006): Postel u okna, Praha, Portál

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kdo zabil Stephena?

(Renáta, 12. 8. 2015 14:46)

Knihu jsem zhltla velmi rychle, moc se mi líbila. Její obsah jsem si vysvětlila tak, že Stephena zabila Rachel. Když jsem pak ale knihu vracela známé, která mi ji půjčila, nějak na toto téma padlo slovo a ona mi řekla: "To se mýlíte, Stephena přeci zabila Roberta McAdamsová, která v závěru knihy zvažovala i zabití paní Grochowské!".... Zpětně jsem si uvědomila, že v jedné pasáži knihy takový drobný náznak byl, ale nevěnovala jsem mu tehdy moc pozornost. Podělíte se prosím se mnou o své závěry ohledně toho, kdo zabil Stephena? Děkuji.

Kdo zabil Stephena?

(Renáta, 12. 8. 2015 14:46)

Knihu jsem zhltla velmi rychle, moc se mi líbila. Její obsah jsem si vysvětlila tak, že Stephena zabila Rachel. Když jsem pak ale knihu vracela známé, která mi ji půjčila, nějak na toto téma padlo slovo a ona mi řekla: "To se mýlíte, Stephena přeci zabila Roberta McAdamsová, která v závěru knihy zvažovala i zabití paní Grochowské!".... Zpětně jsem si uvědomila, že v jedné pasáži knihy takový drobný náznak byl, ale nevěnovala jsem mu tehdy moc pozornost. Podělíte se prosím se mnou o své závěry ohledně toho, kdo zabil Stephena? Děkuji.